Švédsko

Z Skins.cz

Přejít na: navigace, hledání

Šablona:Infobox stát

Soubor:Sweden from cia.png
Mapa Švédska

Švédsko (oficiálně Švédské království), v místní řeči Šablona:Audio [[[:Šablona:IPA]]], je stát na severu Evropy.

Hraničí s Norskem na západě a Finskem na severovýchodě. Na východě Švédska leží Baltské moře.

Velkou část země pokrývají lesy a horská divočina. Hustota obyvatelstva je nízká, většina je koncentrována v městských oblastech. Mezi nejdůležitější přírodní zdroje Švédska se řadí voda, dřevo a železná ruda, jež jsou jedním z pilířů prosperující švédské ekonomiky. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard, a země je považována za ekologicky čistou, moderní a liberální.

Hlavním městem Švédska je Stockholm. Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

Název země (Sverige) se odvozuje od germánského kmene Sveů (švédsky svear, latinsky suiones), který ve středověku obýval oblast centrálního Švédska (Svealand) – Swerige (Svea rike, říše Sveů) bylo původně označení pro tuto oblast. Název kmene není úplně jasný, patrně je odvozen od pragermánského *swihoniz s významem „my sami“. Ve Švédsku se nachází 869 km2 Kodaňské aglomerace, což je metropolitní oblast která se mnohem větší částí rozkládá v Dánsku.

Obsah

Dějiny

Šablona:Viz též

Území Švédska bylo obýváno již v době kamenné. Nejstarší obyvatelé byli zřejmě lovci a sběrači, kteří se živili tím, co jim poskytovalo moře (dnes označované jako Baltské moře).

Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n.l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále jménem Erik VIII. (970-995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Pokřesťanštění ve 12. století přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy imperialistické Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.

Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

Geografie

Šablona:Viz též Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Rozloha země činí 449 964 km², Švédsko je 55. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se dělí na tři hlavní oblasti. Norrland zabírá na severu asi tři pětiny země. Jedná se o hornatou krajinu s rozlehlými lesy a velkými zásobami rud. Svealand má zvlněné hřebeny ledovcového původu a většinu z více než 90 tisíc švédských jezer. Götaland na jihu zahrnuje kamenité vrchoviny Smålandu a bohaté roviny Skåne. Asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem. Jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů. Největšími ostrovy jsou Gotland a Öland. Největší jezera jsou Vänern a Vättern.

Klima

Přes severní polohu má Švédsko převážně mírné podnebí, a to hlavně díky teplému Golfskému proudu. Na jihu Švédska převládají listnaté stromy, dále na sever jsou to jedle a smrky a na úplném severu břízy. V horách severního Švédska převládá subarktické podnebí. Severně od polárního kruhu v určité letní dny slunce vůbec nezapadá, v zimě naopak vůbec nevychází. Aktuálně lze pohlédnout na různá místa v této zemi, rozsáhlým systémem webových kamer [1]. Některé z nich pracují Live.

Chráněná území

Šablona:Viz též Ve Švédsku se nachází dvacetosm národních parků. Mají celkovou rozlohu 6326,4 km² (v roce 2005), což zabírá 1,4% rozlohy země.

Geologie

Šablona:Viz též Největší část švédského území s výjimkou jihozápadního vyběžku a hraničního hřebene Skandinávského pohoří náleží k Baltskému štítu, složeného především ze žul a rul. Ledovec, který pokrýval celé Švédsko a dosahoval mocnosti až 3000 m, odstranil pokryv starých zvětralin, zbrousil krystalické horniny skalního podkladu do zaoblených tvarů a zanechal po sobě rozsáhlé morény. Hlinitojílovité nánosy z tavných vod ledovce a mořských usazenin dnes představují nejlepší orné půdy ve Švédsku - vyskytují se především ve středním Švédsku mezi Stockholmem a Göteborgem.

Obyvatelstvo

Šablona:Viz též Počet obyvatel: 9 292 359 (ke 30. červnu 2009), z toho většina obyvatel (cca 8 730 000) jsou Švédové a 562 000 cizinci. Ovšem podíl osob s imigrantským původem (osoby narozené v zahraničí a osoby narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí) činí 17,9% (k 31. prosinci 2008).[1]Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim socialistických vlád. Dále jsou v zemi menšiny Dánů v jižní části země, Finů a Sámů na severu.

Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.

Plodnost v zemi kolísá okolo 1,9 dítěte na ženu v plodném věku, čímž je sice Švédsko na předních příčkách v přírůstku obyvatelstva v Evropě, ale v podprůměru na světě.

Nejrozšířenější křestní jméno při narození je Erik a William.

Jazyk

Šablona:Viz též Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.[2] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.[3]

Urbanizace

Šablona:Viz též Ve městech žije 85% obyvatel Švédska, přičemž podle švédských hledisek je městem uzavřené sídlo s více než 200 obyvateli. Největšími městy jsou Stockholm, Göteborg, Malmö a Uppsala.

Náboženství

Šablona:Viz též Pokřesťanštění Švédska, které probíhalo od poloviny 9. století (Olof Skottkonung) do 12. století, přispělo ke vzniku jednotného švédského státu. V roce 1527 přestoupilo Švédsko pod vládou Gustava I. Vasy k luteránství. K luterské církvi se v současnosti hlásí kolem 80% obyvatel Švédska.

Politika

Šablona:Viz též Švédsko je konstituční monarchií a králem je Carl XVI Gustaf.

Soudní systém

Švédsko má dvě soustavy soudů - obecné soudy, které se zabývají trestními a občanskoprávními případy, a obecné správní soudy, které se zabývají správními věcmi. Existují tři stupně obecných soudů – okresní soudy (tingsrätt), odvolací soudy (hovrätt) a nejvyšší soud (Högsta domstolen). Rovněž správní soudnictví je trojstupňové a sestává z krajských soudů (länsrätt), správních odvolacích soudů (kammarrätt) a nejvyššího správního soudu (Regeringsrätten).

Zahraniční vztahy

  • členství v mezinárodních organizacích - v EU od roku 1995
  • mezinárodní konflikty

Vztahy s Českou republikou

Administrativní dělení

Šablona:Viz též Kraje:

Velké písmeno odpovídá písmenu na mapě

Ekonomika

Šablona:Viz též K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje - voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má rovněž poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.

Zemědělství

  • plodiny
  • rybolov a lesnictví
  • zemědělské oblasti

Průmysl

Služby

  • místní telefonní operátoři, internetové weby atd.

Cestovní ruch

  • vývoj cestovního ruchu v zemi
  • hlavní turistická střediska
  • vliv cestovního ruchu na ekonomiku státu

Doprava

Šablona:Viz též

  • silniční, železniční, vodní, podzemní doprava

Kultura

Šablona:Viz též

  • výtvarné umění, literatura, divadlo, filmografie, architektura,...

Sport

Šablona:Viz též Ze švédským sportů patří k nejúspěšnějším na mezinárodním poli florbal, lední hokej, stolní tenis a lyžování.

Věda a školství

Šablona:Viz též

Obrana a bezpečnost

Šablona:Viz též Švédsko je od roku 1814 neutrální stát a proto není členem žádné vojenské aliance.

Externí odkazy


Informace o tomto článku.

Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License.

Citováno z „http://www.skins.cz/wiki/%C5%A0v%C3%A9dsko“
další informace